Čarodějnické procesy procesy na panství Velké Losiny na severozápadní Moravě se odehrály v letech 1678–1696 a životem v nich zaplatilo asi 100 osob. V českých zemích docházelo v raném novověku k čarodějnickým procesům jen místně a zřídka; největší vlnou takových procesů bylo v pobělohorském období zasaženo Šumpersko, i sousední, už slezské Jesenicko (tehdy součást duchovního knížectví Niského). Surovost vyšetřovacích i popravčích metod v těchto procesech, zjevná vykonstruovanost obvinění, jakož i masový charakter pronásledování a psychóza strachu s tím spojená, zanechaly hlubokou stopu v dějinách kraje a nalezly v moderní době i svůj výrazný ohlas v české literatuře a filmu.

Průběh

Podle místních legend a pramenů měly procesy na Losinsku počátek u jedné chudé ženy, které onemocněla kráva a nedojila mléko. Kořenářka jí poradila, že kráva musí sníst proměněnou hostii, a tak žena šla do sobotínského kostela a po přijímání přijatou proměněnou hostii vyplivla do připraveného šátku; při tom ji viděl ministrant, který to okamžitě prozradil knězi. Kněz uložil ženě pokání (modlitbu) a propustil ji, ale tím to neskončilo. Záhy byla ona selka spolu se dvěma dalšími ženami nařčena z čarodějnictví a na losinské panství pozván z Olomouce inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který začal „hon na čarodějnice“ v pravém slova smyslu.

Majetek odsouzených samozřejmě propadal inkvizitorům^[zdroj?, a tak se zájem Bobliga obrátil především směrem k těm, kteří vlastnili lány anebo jiné nemovitosti (například papírnu). Nejznámější obětí těchto justičních vražd se stal kněz Kryštof Alois Lautner.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odraz v kultuře

O této sérii procesů byl napsán V. Kaplickým román Kladivo na čarodějnice (1963), podle nějž o šest let později známý režisér O. Vávra natočil stejnojmenný film. Zajímavostí je, že ve filmu se jako mučící nástroj objevuje křeslo plné hřebů, na kterém se však v našich zemích nikdy nemučilo. Filmaři si jej jako rekvizitu vymysleli a poté ho ponechali v losinském zámku, kde se dosud nachází a je součástí expozice.

Odkazy

Literatura

• ČECHURA, Jaroslav. Kronika jednoho šílenství : čarodějnice na severní Moravě v 17. století. Praha: Vyšehrad, 2023. 415 s. ISBN 978-80-7601-871-6. 
• NEUBAUEROVÁ, Michaela; POLÁCH, Drahomír. Zpráva o nevíře / raport o niewierze / Die Nachricht vom Unglaube. Šumperk: Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, 2010. 172 s. ISBN 978-80-904386-1-3. 
• SPURNÝ, František; CEKOTA, Vojtěch; KOUŘIL, Miloš. Šumperský farář a děkan Kryštof Alois Lautner, oběť čarodějnických inkvizičních procesů. Šumperk: Městský úřad Šumperk ; Římskokatolická farnost Šumperku, 2000. 64 s. 
• ŠINDELÁŘ, Bedřich: Hon na čarodějnice: západní a střední Evropa v 16.-17. století. Praha 1986.

Související články

• Čarodějnické procesy ve Slezsku
• Petrovy kameny