A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čang Cheng | |
---|---|
Poštovní známka s Čang Chengem vydaná v roce 1955 | |
Rodné jméno | 張衡 |
Narození | 78 Nan-jang |
Úmrtí | 139 (ve věku 60–61 let) Luo-jang |
Povolání | kartograf, matematik, astronom, básník, antropolog, geograf, filozof, vynálezce, strojní inženýr a politik |
Nábož. vyznání | konfucianismus |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čang Cheng (čínsky pchin-jinem Zhāng Héng, znaky zjednodušené 张衡, tradiční 張衡; 78 v Nan-jangu – 139 v Luo-jangu) byl čínský astronom, matematik, vynálezce, geograf, kartograf, básník, politik a učenec. Zabýval se výzkumem zemětřesení, je mu připisováno zkonstruování prvního seismometru. Prováděl astronomická pozorování, která popsal v několika knihách. Je autorem hvězdného katalogu a armilární sféry. Mezi jeho vynálezy patří zdokonalení kompasu, vodních hodin nebo přístroj pro měření ujeté vzdálenosti. [1]
Život
Narodil se v Nan-jangu (dnes v provincii Che-nan) a žil v éře dynastie Východní Chan. Pocházel z významné, ale ne bohaté rodiny. V deseti letech přišel o otce a žil jen s matkou a babičkou, které se snažily poskytnout mu dobré vzdělání. Vzdělával se v tehdejších významných městech Luo-jang a Čchang-an. Už ve dvaceti letech získal pověst sečtělého literáta a proslul svými poetickými esejemi ve stylu fu.[1] Ve věku 23 let se vrátil do rodného města a začal pracovat na pozici nízkého úředníka ve státní správě v Nan-jangu. Vedle svých úředních povinností se věnoval studiu se zaměřením na astronomii a přírodní vědy. Ve věku 30 let začal publikovat práce o astronomii a matematice.
V roce 112 byl povolán do hlavního města. Posléze stoupal v hodnostech a za vlády císaře An-Tiho byl jmenován hlavním dvorním astronomem.[1] Kromě provádění astronomických pozorování, studia nebeských těles a úkazů, sestavování kalendáře měl na starosti provádění testů gramotnosti a znalosti čínského písma u všech uchazečů o práci v císařském sekretariátu. Hned na počátku své funkce začal pracovat na modelu armilární sféry, na kterém byl znázorněn pohyb nebeských těles během celého roku. V roce 117 nechal tento glóbus vejcovitého tvaru odlít v bronzu. Současně zdokonalil princip vodních hodin, které využíval k jeho samočinnému otáčení. Zkonstruoval také takzvaný věčný kalendář. Svá astronomická pozorování, výpočty pohybu nebeských těles a teoretické závěry shrnul ve třech knihách, z nichž nejvýznamnější je dílo Ling sien. Čang Cheng v něm vysvětluje původ slunečního a měsíčního svitu a příčiny zatmění měsíce.[1] Ve svém hvězdném katalogu zdokumentoval asi 2500 hvězd, které rozdělil do skupin podle intenzity svitu.
Největším přínosem pro vědu jsou jeho výzkumy v oblasti seismologie, jejichž praktickým výsledkem bylo sestrojení přístroje zaznamenávajícího otřesy zemské kůry. Tvrdil, že dokáže detekovat přesný směr vzdáleného zemětřesení. Jeho vynález byl zpočátku přijímán s nedůvěrou. V roce 132 však tyto pochyby vyvrátil, když prokázal, že jeho seismometr zachytil zemětřesení, ke kterému došlo ve vzdálené provincii a správně určil jeho směr. [1]
Při bádání v oblasti matematiky dospěl k řadě originálních řešení, např. jeho metoda přispěla k přesnému stanovení Ludolfova čísla.[1]
Čang Cheng byl představitelem básníka–úředníka typického pro čínskou říši na počátku našeho letopočtu. Během své práce u dvora měl přístup k různým písemným materiálům uloženým v archivech, přečetl mnoho historických pojednání a měl rozsáhlé znalosti klasických textů, čínské filozofie a historie, které se odrazily v jeho literární tvorbě. Kromě krátkých lyrických básní psal především rapsodie či eseje ve stylu fu. Jsou v nich popsány nejen jeho osobní prožitky, ale také poskytují mnoho informací o konkrétních místech, společenském životě, lidech a jejich zvycích. Jeho poezie a prozaické dílo obsahovaly i nepřímou kritiku poměrů ve státě, byly výrazem morálního a politického postoje autora, zprávou pro dvůr, radou a apelem na konkrétní politická rozhodnutí. Se svou Reakcí na kritiku (Ying jian 應間) byl jedním z představitelů literárního žánru shelun, neboli hypotetického diskurzu.
Čang Cheng měl na některé dějinné a kalendářní záležitosti nekompromisní názory a tak byl považován za kontroverzní osobnost, kvůli čemuž nedostal funkci oficiálního dvorního dějepisce. Pro politické spory s palácovými eunuchy se nakonec rozhodl rezignovat na úřednickou službu. Odešel ze dvora a stal se správcem v provincii Che-pej. Na krátkou dobu se vrátil domů do Nan-jangu, než byl v roce 138 znovu povolán do hlavního města. Zemřel zde o rok později, v roce 139.
V roce 1970 po něm byl pojmenován kráter Čang Cheng na Měsíci a kolem roku 1978 po něm byl pojmenován asteroid 1802.
Hrob Čang Chenga je od roku 1988 na seznamu památek Čínské lidové republiky. Nachází se na hřbitově ve městě Nan-jang.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhang Heng na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čang Cheng na Wikimedia Commons
- Čanh Cheng v rozhlasovém pásmu na stanici Vltava
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk