A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Právo Spojeného království jako ucelený právní řád vlastně neexistuje, ani nikdy neexistovalo, protože dnešní Spojené království vzniklo ze tří zemí se třemi různými právními systémy, které zůstaly oddělené dodnes. Při vzniku Velké Británie byla totiž Zákony o unii z roku 1707 zaručena Skotsku nezávislost právního systému, a totéž fakticky platilo po vzniku Spojeného království Velké Británie a Irska, ačkoli přímo v Zákonech o unii z roku 1800 to zaručeno nebylo.
Jen v několika málo otázkách jako je obrana nebo imigrace jsou právní a soudní instituce společné, v kompetenci Parlamentu Spojeného království (angl. Parliament of the United Kingdom) ve Westminstru.
Jeden stát – tři jurisdikce
Právo ve Spojeném království tedy tvoří tři různé systémy, tři různé jurisdikce:
- právo Anglie a Walesu (obě země mají právní a soudní unii) – kolébka angloamerického právního systému,
- severoirské právo – právní systém anglického typu,
- skotské právo – svébytná směs vlivu práva anglického a kontinentálního.
Tyto tři jurisdikce mají vlastní soudnictví i legislativu (Skotský parlament, angl. Scottish Parliament, a Severoirská sněmovna, angl. Northern Ireland Assembly). Wales je zemí s vlastním Velšským národním shromážděním (angl. National Assembly for Wales), ale je v soudní unii s Anglií, která jako jediná svůj vlastní parlament nemá.
Ústava Spojeného království
Fungování Spojeného království jako státu předpokládá existenci ústavního zřízení. Dokument, který by se jmenoval „Ústava“ ovšem neexistuje – britská ústava je zcela nekodifikovaná a jen zčásti psaná.[1] Ústavu (ústavní pořádek) tedy tvoří několik psaných zákonů spolu s ústavními zvyky (constitutional conventions), principy a institucemi. O tom, co přesně je součástí ústavy Spojeného království se vedou určité diskuze.
Významný právník Lord Woolf uvádí tyto psané prameny: Magna Charta (z roku 1215), Habeas Corpus Act (Zákon o habeas corpus z roku 1679), Petition of Right (Petice za práva z roku 1628), Bill of Rights (Listina práv z roku 1689, potvrzená v Crown and Recognition Act roku 1689) a Act of Settlement (Zákon o nástupnictví z roku 1701).[2]
Dále se často uvádějí již zmíněné Acts of Union (1707) a Acts of Union (Zákony o unii, 1800), Representation of the People Acts (celá řada zákonů upravujících a rozšiřujících hlasovací právo, první z nich Reform Act – Reformní zákon z roku 1832) a European Communities Act (Zákon o vstupu do Evropského společenství z roku 1972).[1]
Mezi ústavní principy pak patří suverenita parlamentu – ve Spojeném království není parlamentu nadřazen žádný ústavní soud, který by dohlížel nad ústavnosti zákonů. Dalším je královský prerogativ (angl. Royal Prerogative), který dává králi, respektive vládě, která jedná jeho jménem, pravomoci jako zahájení války, uzavírání smluv, udělení milosti zločincům a rozpuštění parlamentu.[1]
Po vstupu do Evropské unie se UK stejně jako ostatní členové rozhodla „slít“ část své suverenity s ostatními členy ve společných orgánech, takže evropské právo bylo po dobu jeho členství v EU v určitých oblastech nadřazeno právu domácímu.[1]
Ačkoli je neexistence kodifikované ústavy atypická, má rozhodné zastánce. Tak třeba John Gardner, profesor právní vědy na Oxfordské univerzitě,[3] srovnává britskou ústavu s ústavou americkou, která byla listinami Magna Carta a Bill of Rights významně ovlivněna.[2] Gardner konstatuje, že u psané ústavy vzniká dvojí problém interpretace, interpretace ústavy samotné a interpretace textu, v němž je zachycena. Kromě toho poukazuje na problém starších ústav, a to že zákonodárci před 200 lety sotva mohli předvídat, jaké problémy budeme řešit dnes. Varuje před fikcí neměnnosti ústavy v USA (viz třeba veliký přesun kompetencí ze států na federální orgány). Důsledkem jsou podle Gardnera nekonečné a absurdní diskuze například o právu nosit zbraně.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Law of the United Kingdom na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d MCEWEN, Nicola. The UK constitution:. BBC News . 2003-09-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Magna Carta: a precedent for recent constitutional change . Judiciary of England and Wales, 2005-06-15 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15.
- ↑ Viz en:John Gardner (lawyer)
- ↑ Nigel Warburton. John Gardner on Constitutions . philosophybites.com, 2013-03-17 . Zvukový záznam rozhovoru. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk