Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Úřad pro tisk a informace
 

Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI, do roku 1969 Úřad pro tisk a informace, ÚTI) byl orgán státní správy v Československu v letech 1968–1990. Jeho úkolem bylo řídit, kontrolovat, koordinovat a hodnotit veškerou činnost tisku, rozhlasu a televize podle požadavků vládnoucího politického režimu, v jehož čele stála Komunistická strana Československa. Působil na území Česka, na Slovensku byl zřízen Slovenský úřad pro tisk a informace (slovensky Slovenský úrad pre tlač a informácie, SÚTI).

Před přijetím zákona

Úřad pro tisk a informace (ÚTI) byl zřízen rozhodnutím vlády dne 30. srpna 1968 – po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Měl rychle posloužit k umlčení médií, což byl jeden z hlavních požadavků „moskevského protokolu“ podepsaného dne 27. srpna 1968 v Moskvě. První pokyny vydal ÚTI dne 3. září 1968; jednalo se o zákaz psát o invazi a kritizovat okupační mocnosti. Takto byla znovu obnovena cenzura. Ředitele ÚTI jmenovala vláda, ale do této funkce se nikdo nehrnul – nakonec se jím stal Josef Vohnout, který působil několik let na ÚV KSČ jako zástupce vedoucího tiskového odboru.[1]

Navíc dne 12. září 1968 vláda zřídila „Vládní výbor pro tisk a informace“ (VVTI), ten měl řídit státní média a koordinovat tiskovou politiku. V čele tohoto výboru stál místopředseda vlády Peter Colotka.

Zákon č. 127/1968 Sb.

O den později, 13. září 1968, přijalo Národní shromáždění ČSSR zákon č. 127/1968 Sb. o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostředků. Konečné znění tohoto zákona bylo represivnější než původní vládní návrh; konečné znění připravil předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský s čelnými zástupci novinářů. Zákon č. 127/1968 upřesnil postavení ÚTI jako orgánu státní správy a vymezil sankce za „zneužívání svobody slova“. (Tento zákon byl zrušen 29. 3. 1990.)[2]

Normalizace

Po federalizaci Československa, ve druhé vládě Oldřicha Černíka, vystřídal P. Colotku ve „Vládním výboru pro tisk a informace“ normalizační politik Jaroslav Havelka. Nově se konstituoval „Federální výbor pro tisk a informace“ (FVTI). Na počátku roku 1969 již bylo již zjevné, že výsady novinářů a reportérů prosazené v období období pražského jara jsou na ústupu a budou okleštěny, ačkoliv omezování svobody tisku se mnozí publicisté snažili brzdit. Josefa Vohnouta nahradil k 1. dubnu 1969 Josef Havlín, ale už 1. září 1669 jej na pozici ředitele ČÚTI vystřídal Vlastimil Neubauer.[3]

Protože ÚTI neplnil očekávání vedení KSČ, k rozbití neochoty novinářů pro přijetí jejich nové společenské role posloužilo v květnu 1969 prohlášení „Slovo do vlastních řad“.[4] Teprve masivní personální čistky, strach, vyřazování publikací z knihovních fondů a osudy zmizelých knih dodaly této cenzorské instituci respekt.[5]

V době normalizace byly předmětem kontroly kromě knih a denního tisku i mapy, obecní kroniky, notové záznamy, dopisy… Poštovní zásilky z „kapitalistické ciziny“ byly kontrolovány na zvláštní (celní) poště „Praha 120“ na pražském Senovážném náměstí.[6]

Odkazy

Reference

  1. RŮŽIČKA, Daniel. Cenzura . . .    aneb   Úřad pro tisk a informace: TOTALITA. www.totalita.cz . . Dostupné online. 
  2. 127/1968 Sb. Zákon o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných informačních prostře.... Zákony pro lidi . . Dostupné online. 
  3. Média od ledna 1968 do začátku normalizace v dubnu 1969 . Národní muzeum . Dostupné online. 
  4. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1969/5/17/1.png. archiv.ucl.cas.cz . . Dostupné online. 
  5. SPÁČILOVÁ, Martina. Zmizelé knihy: Původní české beletristické knihy, které byly na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století cenzurou z ideologických důvodů „zastaveny“ v různých fázích výroby či distribuce . Praha: Univerzita Karlova. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2014 . Dostupné online. 
  6. Cenzura médií skončila v Československu oficiálně před třiceti lety. iDNES.cz . 2020-03-27 . Dostupné online. 

Literatura

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Úřad_pro_tisk_a_informace
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk