A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Weinfelden | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°34′0″ s. š., 9°6′ v. d. |
Nadmořská výška | 432 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Thurgau |
Okres | Weinfelden |
Weinfelden | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 15,48 km² |
Počet obyvatel | 11 534 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 745,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 8570 |
Označení vozidel | TG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Weinfelden je město ve Švýcarsku v kantonu Thurgau. Leží na řece Thur a žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel. Díky své centrální geografické poloze, na rozdíl od kantonálního hlavního města Frauenfeldu, nacházejícího se na periferii, zde sídlí několik kantonálních institucí, například Kantonální banka Thurgau a Správní soud kantonu Thurgau. V zimním pololetí se ve Weinfeldenu schází Velká rada, parlament kantonu Thurgau.
Geografie
Město se nachází na rovině, přibližně uprostřed Thurgau, na levém břehu řeky Thur. Severně až severovýchodně od města se tyčí masiv Ottenberg, jehož nejvyšší vrchol dosahuje výšky 681 metrů.
Weinfelden měl v roce 2009 rozlohu 15,5 km². Z této rozlohy je 7,98 km², tj. 51,5 %, využíváno k zemědělským účelům, zatímco 3,48 km², tj. 22,5 %, je zalesněno. Ze zbytku území je 3,9 km², tedy 25,2 % zastavěno (budovy nebo silnice), 0,18 km² (1,2 %) tvoří řeky nebo jezera.
Ze zastavěné plochy tvoří průmyslové budovy 11,6 % celkové plochy, zatímco bydlení a budovy 3,9 % a dopravní infrastruktura 2,8 %. Energetická a vodohospodářská infrastruktura a další zvláštní zastavěné plochy tvořily 1,4 % plochy, zatímco parky, zelené pásy a sportoviště 5,5 %. Z lesních pozemků je 20,1 % celkové plochy silně zalesněno a 2,4 % je pokryto sady nebo malými skupinami stromů. Ze zemědělské půdy je 43,3 % využíváno pro pěstování plodin, 8,2 % pro sady nebo vinnou révu. Veškerá voda v obci je tekoucí.
Historie
Již v roce 124 je v místě Weinfeldenu doložen pět metrů široký římský most přes řeku Thur, což naznačuje, že zde již v té době existovalo centrum obchodu. Název Weinfelden se poprvé objevuje v roce 838 v darovací listině klášteru v St. Gallen.[2] Tehdejší název zněl Quivelda.[3]
V raném novověku vlastnily vesnici střídající se šlechtické a patricijské rody. V polovině 16. století vlastnili obec páni z Mundprattu. V roce 1551 získal panství Weinfelden Hans Dietrich von Gemmingen z rodu Gemmingen-Steinegg, který byl ženatý s dcerou z Mundprattu. V roce 1555 prodal Weinfelden Fuggerům. V roce 1572 vlastnil toto místo Arbogast von Schellenberg. V roce 1575 získal panství Weinfelden Eberhard von Gemmingen a jeho bratři z linie Gemmingen-Bürg. V roce 1575 získal Weinfelden Eberhard von Gemmingen. Baroni z Gemmingenu zde postavili chudobinec a zřídili školu. V roce 1614 dědicové prodali panství městu Curych.[3]
Weinfelden, v té době zdaleka největší město kantonu Thurgau, dosáhl v roce 1798 historického významu: v únoru toho roku vyvedl Paul Reinhart se svým výborem Thurgau ze staleté konfederační poroby (od roku 1460) do krátké první svobody. V roce 1803 se kanton Thurgau stal na základě zprostředkovatelského aktu císaře Napoleona oficiálně nezávislým; jeho hlavním městem se však stal Frauenfeld.[4]
V roce 1830 získal Weinfelden politický význam podruhé. Dne 22. října 1830 promluvil ve Weinfeldenu k mnohatisícovému davu výmluvný Thomas Bornhauser. Na radničním náměstí požadoval - a v roce 1831 získal - jednu z prvních liberálních ústav v Evropě (ze stejných schodů hostince „zum Trauben“ jako 32 let před ním Paul Reinhart). Na radnici jsou portréty obou významných muží, busty obou se stejným vzorem, na radničním náměstí je ulice Paula Reinharta a Thomase Bornhausera, školní budova Paula Reinharta a Thomase Bornhausera, pamětní deska Paula Reinharta na domě „zum Komitee“ a kašna Thomase Bornhausera.[3]
Obec Weinfelden existovala od roku 1803 do roku 1870. Místní obec vzniklá v roce 1816 byla v roce 1870 spojena s politickou obcí a vznikla tak jednotná obec Weinfelden. Od roku 1995 je součástí politické obce Weinfelden bývalá obec Weerswilen, avšak bez místní části Beckelswilen.[3]
Za účelem výroby plynu byla v roce 1904 uvedena do provozu plynárna na černé uhlí. V roce 1928 bylo kompletně elektrifikováno pouliční osvětlení. V roce 1974 byla plynárna odstavena, od té doby je zemní plyn přiváděn z mezinárodních trhů. Malé vodní elektrárny byly uvedeny do provozu mezi lety 1942 a 1989.
Obyvatelstvo
K 31. prosinci 2021 měl Weinfelden 11 680 obyvatel.[5]
Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1870 | 1900 | 1950 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 | |
Počet obyvatel | 2256 | 2622 | 3516 | 5823 | 9055 | 9456 | 10 333 | 11 588 |
Hospodářství
V roce 2019 nabízel Weinfelden zaměstnání 7281 osobám (přepočteno na plný úvazek). Z toho 1,1 % bylo zaměstnáno v zemědělství a lesnictví, 22,3 % v průmyslu, obchodu a stavebnictví a 76,6 % v sektoru služeb.[6]
Velkým podnikem soukromého sektoru se sídlem ve Weinfeldenu je společnost Model Holding, která působí v obalovém průmyslu; ve Weinfeldenu má své sídlo a jedno ze dvou distribučních center také společnost Lidl Schweiz AG.
O významu Weinfeldenu jako místa pro podnikání svědčí i to, že zde sídlí Kantonální banka Thurgau, Obchodní a průmyslová komora Thurgau a další sdružení.
Doprava
Veřejná doprava
Nádraží Weinfelden je největším železničním dopravním uzlem v kantonu Thurgau. Až do poloviny 19. století připomínalo údolí Thuru neprostupnou divočinu. Teprve po vybudování železniční trati Oerlikon–Romanshorn Švýcarskou severovýchodní dráhou bylo možné přepravovat zboží i přes kanton v ose západ-východ. V roce 1876 byla otevřena Bischofszellerbahn (trať do St. Gallenu) a v roce 1911 začala fungovat Mittelthurgaubahn v trase Kreuzlingen – Weinfelden – Wil. Dnes jezdí vlaky InterCity směrem na Curych a dále do Bielu nebo Brigu a vlaky S-Bahn z Curychu do Zugu a také vlaky S-Bahn St. Gallen. Kříží se zde tedy pět železničních a pět poštovních autobusových linek. Nádraží bylo v roce 2002 kompletně zrekonstruováno.
Individuální doprava
Centrum Weinfeldenu odlehčuje obchvat města (Dunantstrasse, Dufourstrasse a Deucherstrasse). Pro meziměstskou dopravu neexistuje žádná dálnice nebo rychlostní silnice, která by Weinfelden objížděla. Plánuje se výstavba rychlostní silnice Thurtal/Aachtal s tunelem přes Ottenberg, která bude jednou napojena na dálnici v Arbonu.
Osobnosti
- Peter Stamm (* 1963), švýcarský spisovatel
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weinfelden na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. .
- ↑ II 145 . e-chartae . Dostupné online.
- ↑ a b c d e TRÖSCH, Erich. Weinfelden . Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-06 . Dostupné online. (německy)
- ↑ STOCKER, Carl. Familien-Chronik der Freiherren von Gemmingen. Heidelberg: , 1895. S. 178, 179. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 . Bundesamt für Statistik BFS, 2021-09-01 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Thurgau in Zahlen 2021 . Kanton Thurgau . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Weinfelden na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk