A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ra'anana רעננה | |
---|---|
Celkový pohled na město | |
Poloha | |
Souřadnice | 32°11′ s. š., 34°52′ v. d. |
Nadmořská výška | 40 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 |
Stát | ![]() |
distrikt | Centrální |
![]() ![]() Ra'anana | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,878 km²[1] |
Počet obyvatel | 70 200 (2014[2]) |
Hustota zalidnění | 4751,3 (r.2014) obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Eitan Ginzburg (איתן גינזבורג) |
Vznik | 1921 |
Zakladatel | Židé z USA |
Oficiální web | www |
PSČ | 43100–43110 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ra'anana (hebrejsky רַעֲנָנָה, doslova „Svěží“, v oficiálním přepisu do angličtiny Ra'annana[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael, sídlo Otevřené univerzity.
Geografie
Leží v jižní části Šaronské planiny v nadmořské výšce 40 metrů. Na západním okraji města začíná vádí Nachal Rišpon, na severním okraji je to vádí Nachal Ra'anana. Je napojeno na souvislou aglomeraci Guš Dan v zázemí Tel Avivu. S městem sousedí na východě Kfar Saba a z jihozápadu Herzlija. Ra'anana byla označena jako město s nejvyšší kvalitou života v Izraeli a jako nejbezpečnější místo na Blízkém východě.[4]
Ra'anana je na dopravní síť napojena soustavou četných silničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 4, která prochází přímo městem. Po jižním okraji Ra'anany byla trasována nová dálnice číslo 531 a podél ní i železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Jsou na ní zde železniční stanice Ra'anana ma'arav a železniční stanice Ra'anana darom (obě v provozu od roku 2018).
Dějiny
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Rananannn005.jpg/220px-Rananannn005.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/MunicipalityRaanana.jpg/220px-MunicipalityRaanana.jpg)
Ra'anana byla založena roku 1921.[3] Podle jiných zdrojů až roku 1922. Už v roce 1912 se v USA zformovala organizace Achuzat Alef New York (אחוזה א׳ – ניו-יורק), jejímž cílem bylo podpořit vystěhovalectví Židů do tehdejší turecké Palestiny, kteří tam měli zřídit zemědělskou osadu. První světová válka tyto plány zpozdila, ale počátkem 20. let byl záměr realizován. 2. dubna 1922 vyrazily z Tel Avivu dva povozy, které zamířily do této lokality. Osadnický předvoj sestával ze čtyř členů organizace Achuzat Alef, tří nájemních dělníků a dvou ozbrojených strážců. Po příjezdu na místo zde postavili první stan. Nová osada byla zpočátku nazvána Ra'ananija (רענניה), později bylo jméno upraveno do nynější podoby. Arabové z okolních vesnic ji mezi sebou nazývali Amrikija (podle amerického původu prvních obyvatel).[5]
Původní zemědělská osada se pak rychle rozrůstala a v době války za nezávislost v roce 1948 měla již okolo 3000 obyvatel. V 2. polovině 20. století pak rychle nabývala městského charakteru.[5] V roce 1982 byla dosavadní místní rada (malé město) povýšena na město.[6]
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 67 000 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 68 300 osob).[3]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 70 200 lidí.[2]
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1948 | 5 912 |
1949 | 7 700 |
1950 | 7 800 |
1951 | 8 000 |
1952 | 9 000 |
1953 | 9 000 |
1954 | 9 000 |
1955 | 9 500 |
1956 | 10 000 |
1957 | 10 400 |
1958 | 10 400 |
1959 | 10 400 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1960 | 10 100 |
1961 | 9 940 |
1962 | 10 000 |
1963 | 10 100 |
1964 | 10 300 |
1965 | 11 000 |
1966 | 11 300 |
1967 | 11 600 |
1968 | 11 900 |
1969 | 12 300 |
1970 | 12 700 |
1971 | 13 600 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1972 | 14 900 |
1973 | 17 200 |
1974 | 18 600 |
1975 | 20 300 |
1976 | 22 300 |
1977 | 24 700 |
1978 | 27 300 |
1979 | 29 700 |
1980 | 32 300 |
1981 | 34 600 |
1982 | 37 200 |
1983 | 38 500 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1984 | 42 500 |
1985 | 44 500 |
1986 | 46 400 |
1987 | 48 000 |
1988 | 49 400 |
1989 | 50 900 |
1990 | 53 600 |
1991 | 55 300 |
1992 | 56 300 |
1993 | 56 900 |
1994 | 57 500 |
1995 | 57 123 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1996 | 58 395 |
1997 | 59 818 |
1998 | 61 722 |
1999 | 64 300 |
2000 | 65 859 |
2001 | 67 292 |
2002 | 68 900 |
2003 | 69 700 |
2004 | 70 500 |
2005 | 71 900 |
2006 | 72 800 |
2007 | 73 000 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
2008 | 68 300 |
2009 | 68 300 |
2010 | 68 900 |
2011 | 69 100 |
2012 | 69 200 |
2013 | 69 300 |
2014 | 70 200 |
2015 | 70 800 |
2016 | 71 700 |
2017 | 72 800 |
2018 | 74 000 |
Partnerská města
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5b/Rananannn006.jpg/220px-Rananannn006.jpg)
– Opsterland (Nizozemsko), od roku 1963[7]
– Bramsche (Německo), od roku 1978
– Boulogne-Billancourt (Francie), od roku 1994
– Verona (Itálie), od roku 1998
– Tchaj-nan (Tchaj-wan), od roku 1999
– Atlanta (Spojené státy americké), od roku 2001
– Goslar (Německo), od roku 2006
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 . Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 . Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Ra'anana - is the "safest city" in the Middle East . Take a Pen.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-23. (anglicky)
- ↑ a b קצת היסטוריה . .raanana.muni.il . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-30. (hebrejsky)
- ↑ Ra'annana (Israel) . Flags of the World . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sister Cities - Friends around the World. www.raanana.muni.il . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-30.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ra'anana na Wikimedia Commons
- Oficiální internetové stránky Archivováno 14. 1. 2013 na Wayback Machine. (hebrejsky)(anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk