A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Protokol je v informatice konvence nebo standard, podle kterého probíhá elektronická komunikace a přenos dat mezi dvěma koncovými body (realizované nejčastěji počítači). V nejjednodušší podobě protokol definuje pravidla řídící syntaxi, sémantiku a synchronizaci vzájemné komunikace. Protokoly mohou být realizovány hardwarově, softwarově anebo kombinací obou.
Typické vlastnosti
Protokoly mohou specifikovat mnoho vlastností, například:
- detekce základního fyzického spojení (kabelové, bezdrátové) nebo existence jiných koncových bodů nebo uzlů
- handshake (automatický proces vyjednávání, který dynamicky nastavuje parametry komunikačního kanálu mezi dvěma entitami před začátkem klasické komunikace po kanálu)
- vyjednávání o různých parametrech spojení
- jak začít a ukončit zprávu
- jak formátovat zprávy
- co dělat s poškozenými nebo nesprávně naformátovanými daty (oprava chyb)
- jak detekovat neočekávanou ztrátu spojení a co provést jako další akci
- ukončení relace nebo spojení
Význam protokolů
Přesný popis komunikačního protokolu usnadňuje interoperabilitu různých implementací počítačových programů, které se podílejí na vzájemné komunikaci. Otevřený přístup ke specifikaci protokolu urychluje rozvoj a rozšiřování počítačových technologií do nejrůznějších oborů lidské činnosti.
Síťové protokoly
Hlavním pozitivním příkladem užitečnosti otevřeného přístupu k definici a popisu protokolů je prudký rozvoj Internetu v posledních desetiletích. Internetové protokoly jsou publikovány jako veřejně přístupné RFC dokumenty, které jsou zastřešeny sdružením Internet Engineering Task Force (IETF).
Mezi hlavní protokoly Internetu patří rodina protokolů TCP/IP, do které patří Internet Protocol (IP), Transmission Control Protocol (TCP), User Datagram Protocol (UDP) a další protokoly. Kromě rodiny protokolů TCP/IP jsou na Internetu používány i další (aplikační) protokoly jako například: HTTP, DHCP, FTP, Telnet, SSH, POP3, IMAP, SMTP a další.
Objektové programování
Objektově orientované programování rozšířilo použití protokolů umožňujících spojení a komunikaci mezi objekty.
Vztah k referenčnímu modelu ISO/OSI
Referenční model ISO/OSI je mezinárodní standard, který popisuje vrstvový model komunikace v počítačových sítích. Protokol definuje systém komunikace mezi vzájemně odpovídajícími vrstvami. Referenční model ISO/OSI je komplikovanější (a má více vrstev) než model použitý v TCP/IP.
V rámci TCP/IP je například definován IP nebo TCP protokol, v rámci DNS je pak definován protokol pro přenos DNS zpráv, E-mail používá pro přenos mailů protokol SMTP a podobně).
Testování protokolů
Testování protokolů probíhá tak, že se zachytávají informace vyměňované mezi testovaným zařízením a porovnávají se se správně fungující komunikací mezi referenčními zařízeními. Někdy se stává, že fungující komunikace se odchyluje od definice protokolu a tvůrce zařízení pak musí implementovat do komunikačního protokolu výjimky (anglicky workaround), které zajistí kompatibilitu s chybně fungujícím zařízením. Při testování koncových zařízení jsou často záměrně zasílány testovanému zařízení nesprávné zprávy, aby byla otestována schopnost zařízení vyrovnat se s mezními nebo nedefinovanými stavy komunikace.
Pokud zařízení testování vyhoví, může získat certifikaci, která potvrzuje, že způsob komunikace odpovídá definici protokolu (např. logo Wi-Fi, HD ready a podobně). V rámci Internetu se však spíše spoléhá na to, že implementace nedodržující RFC budou mít problémy při komunikaci s ostatními a jejich tvůrci budou sami usilovat o nápravu problematické odchylky od definovaného protokolu.
Většina protokolů z rodiny TCP/IP používá z důvodu snadnějšího testování protokol v otevřené podobě, kde si komunikující strany vyměňují zprávy a příkazy v podobě prostého textu (anglicky plain text), protože takový způsob komunikace může člověk sledovat a porozumět mu i bez speciálních nástrojů.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu protokol na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk