A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kristián Schröder | |
---|---|
Narození | 1655 Goslar |
Úmrtí | 1. května 1702 (ve věku 46–47 let) Praha |
Povolání | malíř |
Příbuzní | Jan Blažej Santini-Aichel |
Funkce | dvorní malíř |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Kristián Schröder, psán též Šreter, Schrötter (1655, Goslar, Německo – 1. května 1702, Praha) byl císařský a královský malíř, správce a inspektor obrazárny na Pražském hradě, vladyka a malostranský radní.[1]:152, 136
Život a dílo
V rodném Goslaru se vyučil malířem a složil mistrovskou zkoušku.[2] Od roku 1674 je doloženo jeho působení ve službách Jana Jiřího Jáchyma hraběte Slavaty v Jindřichově Hradci.[2][1]:152 Hrabě zastávající úřad nejvyššího hofmistra vyslal Schrödera na studijní pobyt do Říma a Benátek,[3] kde Schröder byl v letech 1677–1679.[1]:152[2] Pro zdokonalení techniky navštěvoval římské akademie a byl žákem malíře a sochaře Cira Ferriho.[2] Kromě vzdělávání měl pro hraběte malovat kopie vybraných obrazů.[2] Po návratu pro něj Schröder namaloval rozměrný oltářní obraz v kostele Nejsvětější Trojice při později zaniklém paulánském klášteře v Klášteře, nejspíše v roce 1681.[1]:152
Od roku 1681 žil v Praze a v roce 1684 se stal inspektorem královské obrazárny v Praze a současně císařským a královským malířem.[1]:152[3][2] V témže roce se 15. května na Malé Straně oženil s paní Dorotou, rodným jménem Ledererovou, vdovou po radním písaři Janu Jankovičovi.[1]:152 V roce 1685 zakoupil dům U Zlaté sekery v dnešní Břetislavově ulici.[4] Z manželství se narodila dcera Veronika, pokřtěná 9. října 1686 v malostranském kostele sv. Mikuláše.[1]:152 V roce 1691 pracoval na malbách Španělského sálu,[1]:152 později přestavěného a přemalovaného. Přátelil se s dalšími malíři, což dokládá jeho účast jako kmotra při křtu syna malíře Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu v roce 1696 či jako svědka na svatbě Izáka Godyna v roce 1700.[1]:136, 152 V témže roce se vzdal funkce dvorního malíře.[2]
Schröder neoplýval tvůrčím nadáním,[3] dokázal však zručně vytvářet kopie děl zahraničních mistrů 16. a 17. století, což mu zajišťovalo obživu.[2] Např. Gundakar z Ditrichštejna pro svůj nově vystavěný zámek v Libochovicích objednal v roce 1689 více než 42 kopií obrazů z hradčanské obrazárny, což byl v 17. století v Evropě obvyklý způsob vybavení zámku.[2] Po smrti Gundakara v objednávce pokračoval nejvyšší císařský hofmistr Ferdinand z Ditrichštejna.[2] Schröder dodal obrazy dle výběru dvorního šacmistra Leuxe, na kterých převažují mytologické scény včetně náboženství a žánrové malby.[2][3] Původní kolekce Schröderových kopií je v současnosti rozdělená, na libochovickém zámku zůstalo 22 kopií.[2] Dalších 17 kopií odvezl hrabě Jan Josef Herberstein, pozdější majitel zámku, na slovinský zámek Ptuj, kde jsou uchovávány.[3][2] V některých případech nešlo o věrné kopie, protože kompozice dřevěného obložení stěn sálů zámku vyžadovala přibližně čtvercový formát obrazů a tedy nezbytnou úpravu kopií do tohoto formátu.[3] Historička umění Eliška Fučíková považuje libochovické kopie za málo přitažlivé a rutinní obrazy.[3] Zatímco je známá řada provedených kopií, není známo jediné samostatné malířské dílo, které by bylo možné Kristiánovi Schröderovi s jistotou připsat.[3][2]
Několik let po Schröderově smrti se jeho dcera Veronika Alžběta provdala 2. března 1707 v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně za Jana Blažeje Santini-Aichela, otcova žáka, což odpovídalo tehdejším dobovým sňatkovým zvyklostem ve vztahu učedník–mistr.[1]:136
Učitel mistrů
Kristián Schröder se do historie zapsal především jako učitel dvou velikánů – malířství se u něj v letech 1683–1687 učil Petr Brandl[2] a Jan Blažej Santini-Aichel, žákem byl i Václav Jindřich Nosecký. Jako správce hradní obrazárny mohl Schröder svým žákům představit italské mistrovské obrazy,[1]:137 které pro ně byly inspirací, zdrojem motivů a také díky malování kopií zdrojem obživy.[3] Za učení Brandla nebyl Schröder ještě členem malířského cechu a neměl právo řádného školitele, Brandl byl osmým žákem, který se u něj nedoučil. Schröder nejspíše s ohledem na svou funkci u dvora necítil potřebu vstoupit do cechu malostranských malířů, což změnil svým vstupem až v roce 1694.[1]:152[2]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián Schröder na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l KOTRBA, Viktor. Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho Aichla. Redakce Marie Dulavová, Jitka Javůrková. 1. vyd. Praha: Academia, 1976. 200 s.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p ČERNÁ, Magda. Restaurování obrazu Kázání sv. Jana Křtitele od Christiana Schrödera. dltm.cz . Diecéze litoměřická, 2019-05-18 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i FUČÍKOVÁ, Eliška. Obrazárna Pražského hradu : Domenico Fetti - Christian Schröder: Kristus na hoře Olivetské. In: Kroupa, Jiří; Šeferisová Loudová, Michaela; Konečný, Lubomír. Orbis artium : k jubileu Lubomíra Slavíčka. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupné online. ISBN 9788021049727, ISBN 8021049723. S. 682–685.
- ↑ dům U Zlaté sekery. Památkový Katalog . Národní památkový ústav . Dostupné online.
Literatura
- Bohumír Jan Dlabač: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien Prag, 1815, Bd. III, S. 69
- Alice Fornasiero: Aspects of artistic training and patronage in Bohemia in the second half of the 17th century. The case of Christian Schröder (1655-1702), disertační práce, Ústav dějin křesťanského umění, 2017
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk