Jevišovická pahorkatina - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Jevišovická pahorkatina
Nejvyšší bod	633,5 m n. m. (Zadní hora)
Rozloha	2007,7 km²
Nadřazená jednotka	Českomoravská vrchovina
Sousední; jednotky	Boskovická brázda, Dyjsko-svratecký úval, Křižanovská vrchovina
Podřazené; jednotky	Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina, Znojemská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko; Rakousko
	; Jevišovická pahorkatina na mapě Česka
Horniny	žula, krystalická břidlice
Povodí	Dunaj
Souřadnice	48°57′50″ s. š., 15°57′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIC-7
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevišovická pahorkatina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Nejvyššího bodu dosahuje v Zadní hoře (633,5 m n. m.), další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Jevišovické pahorkatině. Celková plocha činí 2007,71 km², střední výška pak 414,3 m n. m., střední sklon 3°. Skládá se z krystalických břidlic a žul. Člení ji údolí Dyje a jejích přítoků, zejm. Jihlavy, Rokytné, Oslavy a Jevišovky.

Geologie

Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.

Geomorfologické členění

Podcelky a okrsky^[1]

Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:

Reference

↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 45–46.

Literatura

DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 199–200.
Akademie věd České republiky. Geografický místopisný slovník světa. Příprava vydání Bradnová, Hana. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 347.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Jevišovická_pahorkatina
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 45–46.

[1]

Geomorfologické členění Českomoravské vrchoviny
ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie
KŘEMEŠNICKÁ VRCHOVINA	Jindřichohradecká pahorkatina	Čihadlo (665 m)
	Pacovská pahorkatina	Lísek (760 m)
	Želivská pahorkatina	Na altánku (634 m)
	Humpolecká vrchovina	Křemešník (769 m)
HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA	Kutnohorská plošina	Za stodolami (537 m)
	Světelská pahorkatina	Žebrákovský kopec (601 m)
	Havlíčkobrodská pahorkatina	Roudnice (661 m)
	Jihlavsko-sázavská brázda	Kázek (567 m)
ŽELEZNÉ HORY	Chvaletická pahorkatina	bezejmenný (450 m)
ŽELEZNÉ HORY	Sečská vrchovina	Vestec (668 m)
HORNOSVRATECKÁ VRCHOVINA	Žďárské vrchy	Devět skal (836 m)
HORNOSVRATECKÁ VRCHOVINA	Nedvědická vrchovina	Horní les (772 m)
KŘIŽANOVSKÁ VRCHOVINA	Bítešská vrchovina	Harusův kopec (743 m)
	Brtnická vrchovina	Velký Špičák (734 m)
	Dačická kotlina	Ivanův kopec (644 m)
JAVOŘICKÁ VRCHOVINA	Jihlavské vrchy	Javořice (837 m)
JAVOŘICKÁ VRCHOVINA	Novobystřická vrchovina	Vysoký kámen (732 m)
JEVIŠOVICKÁ PAHORKATINA	Jemnická kotlina	Vráž (576 m)
	Bítovská pahorkatina	Suchá hora (571 m)
	Jaroměřická kotlina	Zadní hora (634 m)
	Znojemská pahorkatina	Na skalném (556 m)
PROVINCIE • Subprovincie / Oblast / CELEK • Podcelek • Vrchol