A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Erwin Chargaff | |
---|---|
Narození | 11. srpna 1905 Černovice |
Úmrtí | 20. června 2002 (ve věku 96 let) New York |
Alma mater | Vídeňská univerzita Yaleova univerzita |
Povolání | biochemik, chemik, spisovatel a životopisec |
Zaměstnavatelé | Kolumbijská univerzita Humboldtova univerzita Pasteurův ústav |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1948) Cena Charlese Léopolda Mayera (1963) Heinekenova cena (1964) Gregor Mendel Medal (1973) Národní vyznamenání za vědu (1974) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Erwin Chargaff (11. srpna 1905 Černovice - 20. června 2002 New York) byl americký biochemik židovského původu narozený na území dnešní Ukrajiny, tehdy Rakousko-Uherska. Průkopnický byl zvláště jeho chromatografický výzkum nukleových kyselin. Objevil dvě pravidla, nazývaná Chargaffova pravidla, která pomohla k objevu dvoušroubovicové struktury nukleové kyseliny nesoucí genetickou informaci, tedy DNA. Při udělování Nobelových cen za objev struktury DNA v roce 1962 byl ovšem opominut, přestože mezi trojicí oceněných byl vědec, který přispěl k objevu prý jen tím, že upozornil na rentgenový snímek, který navíc udělal někdo jiný. Jde o jeden z nejznámějších nobelovských skandálů a Chargaff neocenění nesl s hořkostí, kterou též široce publikoval.
Život
Po vypuknutí první světové války se jeho rodina přestěhovala do Vídně, kde pak vystudoval chemii na Technické univerzitě ve Vídni (Technische Hochschule Wien). Doktorát získal pod vedením Fritze Feigla. V letech 1925 až 1930 působil jako výzkumný pracovník na Yaleově univerzitě. Poté se vrátil do Evropy, kde působil nejprve jako asistent na katedře bakteriologie a veřejného zdraví na univerzitě v Berlíně. V roce 1933 byl donucen rezignovat na svou pozici kvůli nacistické antisemitské politice. Odešel nejprve do Paříže, kde rok pracoval jako vědecký pracovník v Pasteurově ústavu, v roce 1935 pak emigroval do Spojených států, kde začal vědecky pracovat na lékařské fakultě Kolumbijské univerzity. V roce 1940 se stal americkým občanem. V roce 1952 byl na Kolumbijské univerzitě jmenován profesorem biochemie.[1] V letech 1970 až 1974 byl vedoucí katedry biochemie. V roce 1974 získal Národní vyznamenání za vědu.[2]
Dílo
První Chargaffovo pravidlo, které definoval v roce 1950, říkalo, že v DNA se počet guaninových jednotek rovná počtu cytosinových jednotek a počet adeninových jednotek se rovná počtu thyminových jednotek. To otevřelo cestu k úvahám, jaká struktura tuto paritu vlastně umožňuje. Druhé pravidlo definoval Chargaff později, v roce 1968. Uvádí, že v jednořetězcové DNA je počet adeninových jednotek přibližně stejný jako u thyminu a počet cytosinových jednotek přibližně stejný jako u guaninu.
Roku 1978, po stažení se z vědeckého výzkumu, napsal autobiografii Heraclitean Fire. Zaznamenala velký ohlas nejen jako historické svědectví, ale i pro své literární kvality. To Chargaffa vedlo k tomu dále psát, zejména eseje, a to jak anglicky, tak německy (Kritik der Zukunft aj.). Začal v těchto esejích zejména varovat před experimenty s úpravou genů. Věřil, že ve světě, který funguje jako komplexní systém, kde vše je vzájemně propojeno a závislé na sobě (aniž by veškerou tuto propojenost člověk dokázal popsat), bude mít genetické inženýrství nevyhnutelně nepředvídatelné důsledky. Napsal například: „Genetického inženýrství představuje pro svět větší hrozbu než příchod jaderné technologie. Nezvratný útok na biosféru je něco tak neslýchaného, tak nemyslitelného pro předchozí generace, že si jen přeji, abych sám nebyl jednou považován za viníka".
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erwin Chargaff na anglické Wikipedii.
- ↑ WRIGHT, Pearce. Obituary: Erwin Chargaff. the Guardian . 2002-07-02 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The President's National Medal of Science: Recipient Details | NSF - National Science Foundation. www.nsf.gov . . Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk