A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Barentsburg | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 78°3′54″ s. š., 14°12′58″ v. d. |
Nadmořská výška | 179 m n. m. |
Stát | ![]() |
Závislé území | Špicberky |
![]() ![]() Barentsburg Barentsburg, Špicberky | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 2 km² |
Počet obyvatel | 471 (2015) |
Hustota zalidnění | 235,5 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1920 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barentsburg (rusky Баренцбург – Barencburg, ukrajinsky Баренцбург – Barencburh) je druhé nejlidnatější osídlení na Špicberkách po Longyearbyenu. K roku 2020 měl 455 obyvatel, převážně Rusů a Ukrajinců pracujících pro ruskou těžební společnost Artikugol, která zde těží uhlí.
Protože celé Špicberky jsou formálně součástí Norska, byť je na nich na základě Špicberské dohody umožněna těžba i jiných státům, sídlí v Barentsburgu ruský konzulát.
Poloha
Stejně jako lidnatější Longyearbyen leží i Barentsburg na jižní straně Isfjordenu, druhého nejdelšího fjordu Západního Špicberku, největšího ostrova Špicberk, leží ovšem podstatně blíž jeho ústí, tedy zhruba padesát kilometrů jihozápadně od Longyearbyenu. Leží na východním pobřeží Grønfjordenu, fjordu, který z Isfjordenu vybíhá k jihu, v oblasti Nordenskiöldovy země.
Dějiny
Jméno Barentsburg pochází z období 1921–1932, kdy zdejší doly vlastnila nizozemská společnost NESPICO, která zdejší osídlení pojmenovala k poctě holandského mořeplavce Willema Barentse. Kvůli hospodářské krizi v Evropě společnost uzavřela důl a v roce 1932 ho prodala trustu Arktikugol.[1]
V srpnu 1941 byly Špicberky během druhé světové války v rámci operace Gaunlet obsazeny kanadskými, britskými a norskými jednotkami. Asi dva tisíce sovětských horníků z Barentsburgu a okolí bylo evakuováno do Murmansku. Osada se stala norskou základnou. Dne 7. září 1943 německý lodní svaz (bitevní loď Tirpitz, křižník Scharnhorst a 9 torpédoborců) napadl norsko-britskou posádku na Špicberkách (operace Sizilien). Akce trvala několik hodin a Barentsburg při ní byl zcela vypálen. S obnovou osady se začalo hned po odplutí Němců, po válce se vrátilo sovětské obyvatelstvo.[2]
Osídlení Barentsburgu kulminovalo v devadesátých letech dvacátého století, kdy zde žilo mezi 1100 a 1450 obyvateli.
V roce 2006 v dolech v okolí Barentsburgu objevili norští inspektoři podzemní požár a nařídili evakuovat celé město. Oheň byl později zajištěn, těžba uhlí byla obnovena až v roce 2010.[3]
Doprava
Po druhé světové válce byla naplánována výstavba silnice, která byla spojovala Barentsburg s Longyearbyenem. K realizaci ale nikdy nedošlo. K cestě mezi oběma městy se používají v zimě sněžné skútry, v létě lodě a menší čluny. Existuje zde také vrtulníkové spojení.[4]
Galerie
-
Základní škola v Barentsburgu (2015)
-
Pravoslavný kostel v Barentsburgu (2015)
-
Přístaviště (2009)
-
Leninova socha ve městě (2005)
-
Městská vědecká stanice (rok 2011)
-
Hlavní barentsburgská ulice (2008)
-
Památník hornictví v Barentsburgu (2006)
-
Barentsburgské pomorské muzeum (2011)
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Barentsburg na německé Wikipedii a Barentsburg na anglické Wikipedii.
- ↑ Арктикуголь - Трест Арктикуголь. www.arcticugol.ru . . Dostupné online.
- ↑ MAREK, Jindřich. Válka v Arktidě. Praha: Epocha, 2006. 242 s. (Polozapomenuté války; sv. 8). ISBN 80-87027-10-8. S. 232 a 236.
- ↑ Hornický Barentsburg: tak trochu jiný svět na Špicberkách | Cestování. Lidovky.cz . 2016-09-24 . Dostupné online.
- ↑ Barentsburg: Město na konci světa. Aktuálně.cz . Economia, 2006-07-10 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barentsburg na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk