FC Zbrojovka Brno
Název	Football Club Zbrojovka Brno, akciová společnost
Přezdívka	„Flinta“ „Boby“
Země	Česko Česko
Město	Brno (Královo Pole)
Založen	14. ledna 1913
Asociace	FAČR
Barvy	červená, bílá a modrá[1]
Domácí dres Venkovní dres
Soutěž	Fortuna Národní:Liga
Fortuna:Národní liga 2023/2024	9. místo
Stadion	Městský fotbalový stadion Srbská, Brno
Kapacita	10 200 diváků
Vedení
Vlastník	Libor Zábranský
Předseda	Václav Bartoněk
Trenér	Jaroslav Hynek
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly	1× mistr Československa (1977/78)
Domácí trofeje	1× Spartakiádní pohár
FC Zbrojovka Brno 2023/2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FC Zbrojovka Brno (celým názvem: Football Club Zbrojovka Brno, a.s.) je český profesionální fotbalový klub sídlící v největším moravském městě Brně, od roku 2001 na městském stadionu na Srbské ulici ve čtvrti Královo Pole. Tým je tradičně vrcholným brněnským klubem a od 90. let byl až na výjimky stabilním účastníkem první ligy, od 10. let se však potýká s výkonnostními propady a opakovaně sestupuje do druhé ligy a zpět – naposled k sestupu do nižší soutěže došlo roku 2023. Klubové barvy jsou červená, bílá a modrá. Ve své historii Zbrojovka jedenkrát vyhrála československý ligový titul, konkrétně v ročníku 1977/1978.

Klub byl založen v roce 1913 synem mlynáře Cyrilem Lacinou pod názvem SK Židenice. Byl historicky prvním moravským účastníkem (1933/34) i mistrem (1977/78) československé nejvyšší soutěže. Zlatou éru klub prožil v sedmdesátých letech, kdy Zbrojovka Brno získala svůj první a dosud jediný titul v historii. Poté, co na začátku devadesátých let 20. století skončila podpora ze strany podniku Zbrojovka Brno, se díky podnikateli Lubomíru Hrstkovi (bývalý prvoligový hokejista Komety Brno) stabilizovala finanční situace klubu, který se nato přejmenoval ze Zbrojovky na Boby Brno (podle Hrstkovy přezdívky). Klub skončil v sezóně 1994/95 na třetím místě a v období 1993–2000 stanovil stále trvající rekordy v návštěvnosti nejvyšší soutěže.

Po uzavření stadionu Za Lužánkami se klub v říjnu 2001 přesunul na mnohem menší zrenovovaný Městský fotbalový stadion Srbská, bývalý stadion „Královopolské“ a „Morendy“ s kapacitou 12 550 diváků. Kromě ročníku 2011/12 zde hrával 1. ligu, nejlépe si vedl v sezonách 2006/07 (5. místo), 2007/08 (4. místo) a 2015/16 (6. místo).

Rok 2011, kdy brněnský tým vypadl z elitního klubu poprvé po 20 letech, zahájil stále trvající období, v němž Zbrojovka cestuje mezi 1. a 2. ligou, a v první lize většinou spíše bojuje o udržení, s výjimkou solidního 6. místa v ročníku 2015/16. Za šest sezón v letech 2017 až 2023 vystřídala soutěž celkem pětkrát, a naposled roku 2023 opět z posledního místa sestoupila do druhé ligy. Zde se, namísto očekávaného boje o návrat, během nepodařeného jara propadla až na úroveň hrozby dalšího sestupu, nakonec se zachránila na devátém místě.^[2]

Historie

Počátky (1913–1945)

Dne 14. ledna 1913 založil Cyril Lacina na ustavující schůzi v hostinci U Machů (dnes Brno-Židenice, Kosmákova 49) klub SK Židenice. Už ve dvacátých letech minulého století se mohl židenický klub pochlubit mnohatisícovými návštěvami a v roce 1926 přišly první dva velké úspěchy, po titulu Mistra Moravy i titul amatérského mistra Československa. V sezoně 1932/33 klub poprvé startoval mezi profesionály, vyhrál 2. nejvyšší soutěž a kvalifikoval se do nejvyšší soutěže jako první moravský klub v její historii. Logicky se tak stal i historicky 1. brněnským účastníkem nejvyšší soutěže (dále SK Moravská Slavia Brno – 1935/36, ZSJ MEZ Židenice – 1952, Rudá hvězda Brno – 1957/58 a TJ Spartak KPS Brno – 1961/62). Klub také startoval ve Středoevropském poháru, meziválečné obdobě Ligy Mistrů.

Poválečná doba, zlatá éra a ústup ze slávy (1945–1990)

Po druhé světové válce se klub SK Židenice přejmenoval na Zbrojovku Brno. Roku 1953 byl otevřen stadion Za Lužánkami, který byl později rozšířen až na kapacitu 50 000 diváků. V 50. letech se pohybovala Zbrojovka mezi druhou a třetí nejvyšší soutěží, návrat do československé ligy přišel až v 60. letech po sloučení s Rudou hvězdou.

Nejslavnější kapitoly své fotbalové historie psala Zbrojovka ve druhé polovině sedmdesátých let. Období úspěchů přišlo s trenérem Josefem Masopustem, jenž během čtyřletého působení v Brně vybojoval s týmem v sezoně 1977/78 jeho dosud jediný prvoligový mistrovský titul. O rok dříve se stal Karel Kroupa nejlepším fotbalistou Československa.

Po sérii úspěchů ale přišlo v roce 1983 krizové údobí, které vyvrcholilo sestupem do druhé ligy. Teprve po šesti sezónách marných pokusů se podařilo Zbrojovce Brno, pod vedením trenéra Františka Cipra, v roce 1989 vrátit do nejvyšší soutěže. Po dvou letech však přišel další, tentokrát už pouze roční pád do druhé ligy.

Éra Lubomíra Hrstky (1991–2000)

Od roku 1991 se stal majitelem klubu podnikatel Lubomír Hrstka a přejmenoval klub na FC Boby Brno. Z období devadesátých let si fotbalisté FC Boby Brno vedli nejlépe pod vedením trenéra Petra Uličného, kdy v sezóně 1994/95 obsadili v nejvyšší soutěži třetí místo. Za zmínku stojí také sezona 1996/97, ve které skončil tým FC Boby Brno pod vedením Karla Večeři čtvrtý.

Lubomír Hrstka coby takřka neomezený vládce klubu po dlouhé době uvolnil prostředky pro nákup skutečně výrazných posil. Přišel slovenský reprezentační obránce Viliam Vidumský, drobný, ale zato skvělý středopolař Jan Maroši a do branky Luboš Přibyl. V létě 1994 přišel nový trenér Petr Uličný, který dostal za úkol dostat tým do horní poloviny tabulky nebo spíše zaútočit na její špici. V 9. kole přišlo po dlouhých 12 letech vítězství nad Spartou (3:1), které i přes páteční televizní přenos sledovalo 28 695 diváků. Hrdinou utkání se stal mladičký Marcel Cupák, který dal dva góly. Tentýž hráč dal dva góly o dvě kola později proti Drnovicím, které Boby před 24 779 diváky vyhrálo. Úspěšný podzim Boby zakončilo na 3. místě, když vyhrálo nad Chebem 6:0, v tomto zápase zaznamenal René Wagner hattrick. Plni očekávání zamířili fanoušci na 1. jarní kolo v němž Boby hostilo Slavii. Prohru 1:2 muselo strávit neuvěřitelných 34 770 diváků, přičemž průměrná návštěva na ostatních ligových zápasech se pohybovala okolo 5 000 diváků. 3. místo celek Boby i přes několik zbytečných ztrát uhájil a pronikl do Poháru Intertoto. V říjnu 1996 byl vytvořen divácký rekord české ligy, na zápas Boby Brno se Slávií přišlo 44 120 diváků. Na podzim 1997 si Boby zahrálo Pohár UEFA, nicméně po úspěšném předkole s Inkarasem Kaunas přišel v 1. kole debakl 1:6 na hřišti Rapidu Vídeň. Čestným úspěchem byla alespoň výhra v odvetě 2:0.

Éra bratří Prosů, zadlužení a pád do druhé ligy (2000–2011)

V roce 2000 se stala hlavním sponzorem brněnského klubu firma Stavo Artikel, podle které nesl tři roky její název. V roce 2001 se klub přesunul ze stadionu Za Lužánkami na stadion Srbská. V roce 2002 tato firma klub opustila a tým se přejmenoval na 1. FC Brno. Pod novým vedením se tým dostal do semifinále Poháru Intertoto. Na úspěch v poháru Intertoto však brněnští fotbalisté nedokázali navázat a v sezoně 2003/2004 jen těsně unikli sestupu do druhé ligy - skončili na 14. místě. V sezoně 2005/2006 pak Brno skončilo na 12. místě se čtrnácti remízami. Výkony Brna měly v následujících letech vzestupnou tendenci. Po 5. místě v sezoně 2006/2007 dosáhlo Brno v sezoně 2007/2008 zatím nejlepšího bodového výsledku (55 bodů) od založení 1. české fotbalové ligy v roce 1993, klub zároveň postoupil do semifinále Poháru ČMFS. 1. FC Brno v této sezoně získalo za přestupy hráčů zhruba 200 milionů korun. Záložník Mario Holek odešel za 50 milionů do ukrajinského Dněpru Dněpropetrovsk a další záložník Luboš Kalouda pak za 130 milionů do PFC CSKA Moskva.

Dne 15. května 2008 klub otevřel nové Tréninkové centrum mládeže v Brněnských Ivanovicích. Stavba trvala 2 roky a stále přes 140 milionů korun. V předchozích letech musely mládežnické týmy trénovat i hrát povětšinou na stadionech mimo Brno, fotbalová mládež se tedy konečně dočkala vlastního zázemí. V současné době je však areálu brněnského tréninkového centra vytýkána absence hřišť s přírodní trávou, což vede k tomu, že mládežnické týmy často trénují na hřištích menších brněnských klubů.

Během léta 2008 byl položen vyhřívaný trávník na Městském fotbalovém stadionu v Srbské ulici. Byly také vypracovány plány na nový Fotbalový stadion Za Lužánkami. Podle návrhu Petra Hrůši měl stadion vyhovovat kategorii ELITE dle nařízení FIFA, na stadionu by se tedy mohla hrát všechna mezinárodní utkání. Kapacita měla být 30 000 míst k sezení, pro utkání domácí soutěže mohl být stadion přidáním tří řad před navržené tribuny rozšířen až na kapacitu 35 000 míst. Přímo v těle stadionu na úrovni tribun mělo být zabudováno 750 parkovacích míst zejména pro VIP členy, obchody, wellness centra a fitness centra. Stavba měla stát zhruba 2,5 miliardy korun.

I přes odchody Siegla, Kubáně, Pavlíka a konci kariéry Reného Wagnera vyhlásili majitelé klubu před sezonou 2008/09 za cíl postup do Ligy Mistrů, začátek sezony však poznamenal spor mezi Alešem Bestou, Markem Střeštíkem a trenérem Uličným. Po tomto incidentu byl Besta vyřazen z kádru a náhradou měl být bývalý reprezentant Marek Heinz (přišel za 5 mil. Kč), brněnští ovšem nedokázali navázat na své výkony z předešlé sezony a po remíze s Českými Budějovicemi byl trenér Petr Uličný odvolán. V zimě přišel trenér Miroslav Beránek, klub prodal do Slavie Aleše Bestu a koupil útočníky Zbyňka Pospěcha a Michaela Rabušice, Brno nakonec skončilo na 11. místě

V létě 2009 odešli Heinz, Kuncl, Švejnoha, Lejsal, Živný a Střeštík, klub pro následující sezonu vsadil na trojici brazilských hráčů – k Eltonu Lirovi přibyli Leo a Dalmo. Ze Slavie přišel František Dřížďal, z Trenčína Juraj Križko a do týmu se vrátila klubová legenda Richard Dostálek. Po dobrém startu do soutěže však přišel opět útlum. V zimě odešel do Anderlechtu Brusel přibližně za 1 milion eur Lukáš Mareček. Klub posílili Martin Husár či Jan Kalabiška, ovšem slabé jarní výkony vyústily v odchod trenéra Beránka.

Dne 15. června 2010 byl název klubu změněn na FC Zbrojovka Brno a novým trenérem se stal Karel Večeřa. Vzhledem k úbytku financí v klubu (z role sponzora odešly firmy Skanska a OHL ŽS) se fanoušci nedočkali očekávaného posílení. Zbrojovka se od začátku sezony usadila na posledním místě tabulky, klubový management řešil situaci příchody Rýdela, Hudce, Michálka, Hamouze či Lejsala, jediným světlým momentem podzimu však byla rekordní výhra nad Slováckem 7:0. V zimě se klub rozhodl vsadit na mladé hráče, odešli tak mimo jiné dlouholeté opory Tomáš Polách a Jan Trousil. Mezi posilami nejvíce zaujal pozdější srbský reprezentant Stefan Mitrović. Zbrojovka však nadále sbírala body pouze ojediněle, Večeřa tedy rezignoval na místo trenéra. Nahradil jej René Wagner, pod jehož vedením začalo Brno postupně sbírat body. V předposledním kole však tým prohrál v přímém souboji o záchranu v Příbrami a po dvaceti letech sestoupil.

Silnou stránkou klubu byla výchova mládeže, v letech 2008–2012 si z odchovanců Zbrojovky odbyli ligovou premiéru Josef Šural, David Pašek, Lukáš Michna, Dominik Simerský, Lukáš Matyska či Daniel Přerovský.

Lavírování mezi 1. a 2. ligou (2011–současnost)

Do sezóny 2011/12 vstupovala Zbrojovka po 20 letech jako druholigová, fanoušky však potěšil návrat patriota a klubové legendy Petra Švancary. Klub v průběhu sezóny od bratří Prosů odkoupil bývalý fotbalista a právník Jaroslav Přeček. Zpočátku se Zbrojovka krčila ve spodních patrech tabulky, ale v průběhu jarní části se dokázala vyškrábat až na konečné čtvrté místo. To původně na návrat do nejvyšší soutěže zdaleka nemělo stačit, ale vítěz ligy FK Ústí nad Labem nedostal pro nevyhovující stadion licenci pro 1. ligu a třetí Sokolov se nabízeného postupu vzdal, takže druhým postupujícím se vedle Jihlavy stala se štěstím právě Zbrojovka.

V sezóně 2012/13 tak byla Zbrojovka po roční pauze znovu prvoligová. Klub posílili Petr, Hyčka, Husár, Škoda a také pozdější kapitán Pavel Zavadil. Předsezónním cílem klubu byla záchrana v nejvyšší soutěži a tým k tomuto cíli rázně vykročil již v prvním kole díky výhře nad Slováckem 1:0. Ve třetím kole zvítězila Zbrojovka svým nejlepším podzimním výkonem v Plzni 3:2 a chvilkově se v tabulce ocitla na 3. místě, v pátém kole však podlehla Slavii 5:0. V průběhu sezony přišla šňůra sedmi zápasů bez vítězství, po které vedení klubu nahradilo trenéra Čuhela dosavadním trenérem juniorky Ludevítem Grmelou. Hned v následujícím kole Zbrojovka doma s novým trenérem na lavičce porazila Sigmu 2:0. Záchranu si klub zajistil nečekaným domácím vítězstvím nad pražskou Spartou. Tento zápas znamenal pro Spartu konec naděje na zisk titulu. Celkově Zbrojovka skončila na třináctém místě se šestibodovým náskokem před sestupujícími Budějovicemi.

V sezóně 2013/14 bylo hlavním cílem vedení Zbrojovky skončit v klidném středu tabulky. Kvůli sporům s vedením však opustil Zbrojovku Petr Švancara. Po prvních dvou kolech, v kterých klub vydoloval 4 cenné body po remíze s Jabloncem a domácí výhře nad pražskými Bohemians, přišla na řadu série 6 ligových proher. Po prohře s Baníkem se ovšem neřešil pouze výsledkový propad celého týmu, ale také zdravotní stav mladého guinejského hráče Mohameda Traorého, který na Bazalech prodělal srdeční kolaps.^[3] Traoré musel ze zdravotních důvodů ukončit profesionální kariéru. Po šesté prohře v řadě se z klubu poroučel hlavní trenér Grmela, kterého nahradil zkušený Václav Kotal.^[4] V následujících měsících se ukázalo, že pro klub to byla nejlepší možná volba. První zápas s novým trenérem v čele Zbrojovka prohrála, ale hned následující domácí zápas vyhrála 2:0 nad Znojmem, přímým sokem v boji o záchranu.^[5] V dalším kole brněnští prohráli na půdě Olomouce, vše ale odčinil překvapivou domácí výhrou nad Teplicemi. Do konce podzimní části sezóny stihla Zbrojovka nasbírat dalších 5 bodů po výhře nad Jihlavou a remízách se Slavií a Bohemians. V následujících pěti zápasech jarní části sezóny získala Zbrojovka pouhé 4 body, což ji posunula na sestupovou 15. příčku.^[6] Vše bylo zachráněno v následujících čtyřech zápasech výhrou nad Duklou, Sigmou a Teplicemi. Jediné ztráty bodů Zbrojovka zaznamenala po remíze se Znojmem. Klub postoupil až do semifinále národního poháru, kde se utkal s plzeňskou Viktorií. V prvním zápase jí podlehl 2:0^[7], v domácí odvetě remizoval 0:0.^[8] Pro Zbrojovku to bylo první semifinále Českého poháru od ročníku 2007/08. V posledních pěti zápasech Zbrojovka posbírala 8 bodů a v tabulce skončila na konečném devátém místě.^[9] To bylo nejlepším výsledkem klubu od sezóny 2008/09, kdy Zbrojovka skončila na jedenáctém místě. Nutno podotknout, že největší zásluhu na nejlepším výsledku klubu od sezóny 2008/09 má trenér Kotal, který změnil systém hry z klasického 4-4-2 na nizozemský způsob 3-2-2-3. Patrně nejlepším hráčem Zbrojovky v této sezoně byl Luděk Pernica.

Do sestavy klubu se zařadili odchovanci Petr Buchta, Radek Buchta, Milan Lutonský, Jan Malík a Stanislav Vávra.

Výkony klubu byly nadále nevyrovnané, v sezóně 2014/15 zůstal těsně (byť s bodovou rezervou) nad čarou sestupu, naopak v dalším roce dosáhl 6. příčky, nejlepšího umístění po osmi letech. Pak však opět přišly horší časy, a po bídné sezóně 2017/18, kdy si klub ze 30 zápasů připsal pouze 6 výher a skončil v tabulce jasně poslední, spadl po šesti letech zase do druhé ligy. Shodou okolností ho tam zase doprovodil tým Jihlavy, po jehož boku Zbrojovka naposled do první ligy postoupila. Ve druhé lize Brno napřelo všechny síly k návratu mezi elitu, jeho získaných 57 bodů však stačilo jen na 3. místo a baráž o postup s prvoligovou Příbramí, v níž neuspělo, takže v NFL zůstalo (stejný osud opět potkal i Jihlavu, která šla do baráže z 2. místa).

V sezóně 2019/20 se tak Zbrojovka setkala v mistrovské soutěži s dalším brněnským týmem, SK Líšeň, jenž sem právě postoupil z MSFL. Tentokrát už si ale Zbrojovka postup pohlídala a z 2. místa se po dvou letech vrátila do nejvyšší soutěže. Zde se jí však opět nedařilo a skončila na 16. příčce, první ze tří sestupových. V sezóně 2021/22 tak Zbrojovka Brno opět hrála druhou ligu, v níž se ale udržovala v čele tabulky, na jaře získala náskok na prvním místě a 4 kola před koncem (27. dubna) získala jistotu návratu do první ligy pro sezónu 2022/23.

V sezóně 2022/2023 se Zbrojovce vydařila podzimní část, kdy se v zimní přestávce držela ve středu tabulky. Na jaře ale přišla krize, a Zbrojovka v tabulce spadla na pozice, které znamenaly účast ve skupině o udržení. V té se jí stále nedařilo, a v posledním rozhodujícím zápase skupiny o udržení remizovala se Zlínem 0:0. Tento výsledek znamenal opětovný sestup do druhé ligy, třetí během posledních šesti sezón.

V letní pauze po sestupové sezóně se ve Zbrojovce odehrálo několik změn. Na počátku července přišel do klubu na pozici šéfa sportovního úseku Zdeněk Psotka, který nahradil dosavadního Tomáše Požára.^[10] Na konci téhož měsíce bylo oznámeno klubem, že do vlastnické struktury vstupuje investiční skupina Portiva, která získá minoritní podíl a v průběhu sezóny nabude 61 % s předkupním právem na zbylý podíl. Rovněž do klubu vstoupila Regionální hospodářská komora Brno, která drží 5 % akcií. Samozřejmým cílem pro následující sezónu 2023/24 se stal návrat do první ligy, noví akcionáři dále plánovali stabilizovat klub po ekonomické stránce a jednat s městem o výstavbě nového stadionu v Brně.^[11][12][13] Před zahájením jarní části sezóny 2023/24 mělo dojít k převodu majoritního podílu vlastnictví do rukou investora Pavla Svoreně, avšak smlouva v původní parametrech nebyla naplněna, a Svoreň následně z představenstva klubu odešel.^[14]

Nedodržení smlouvy vyvolalo u fanoušků vlnu nevole a začali otevřeně protestovat vůči dosavadnímu majoritnímu vlastníkovi Václavu Bartoňkovi.^[15] Před prvním domácím jarním zápase s Táborskem vytvořila část fanoušků pietní místo před služebním vstupem na stadion, na dveře vylepili nápis "Bartoněk hrobař Zbrojovky", pod něj položili smuteční věnec a zapálili svíčky. Zápas s Táborskem se nesl v napjatém duchu, až nakonec okolo 70 fanoušků vtrhlo do VIP sektoru, kde skandovali proti stávajícímu majiteli.^[16][17] Jaro 2024 se každopádně začalo pro Zbrojovku vyvíjet tak katastrofálně (ze šesti zápasů pouhé 2 body a propad až na 12. místo tabulky, na dohled sestupových pozic), že to po vysoké prohře s Varnsdorfem vedlo v půli dubna k odvolání trenéra Polácha. Na jeho místo byl dočasně povolán Lukáš Kříž, dosavadní trenér B-mužstva, které v téže době s přehledem vede tabulku divize D.^[18] Nakonec se A-týmu podařilo ve druhé lize zachránit na 9. místě (jen o skóre před desátou Líšní), čímž byl zároveň potvrzen postup B-týmu do MSFL.

Historické názvy

Zdroj:^[19]

• 1913 – SK Židenice (Sportovní klub Židenice)
• 1947 – SK Zbrojovka Židenice Brno (Sportovní klub Zbrojovka Židenice Brno)
• 1948 – JTO Sokol Zbrojovka Židenice Brno (Jednotná tělovýchovná organizace Sokol Zbrojovka Židenice Brno)
• 1951 – JTO Sokol Zbrojovka Brno (Jednotná tělovýchovná organizace Sokol Zbrojovka Brno)
• 1953 – DSO Spartak Zbrojovka Brno (Dobrovolná sportovní organizace Spartak Zbrojovka Brno)
• 1956 – TJ Spartak ZJŠ Brno (Tělovýchovná jednota Spartak Závody Jana Švermy Brno)
• 1962 – fúze s TJ Rudá hvězda Brno ⇒ název nezměněn
• 1968 – TJ Zbrojovka Brno (Tělovýchovná jednota Zbrojovka Brno)
• 1990 – FC Zbrojovka Brno (Football Club Zbrojovka Brno)
• 1992 – FC Boby Brno (Football Club Boby Brno)
• 1994 – FC Boby Brno Unistav (Football Club Boby Brno Unistav)
• 1997 – FC Boby-sport Brno (Football Club Boby-sport Brno)
• 2000 – FC Stavo Artikel Brno (Football Club Stavo Artikel Brno)
• 2002 – 1. FC Brno, a.s. (První fotbalový klub Brno, akciová společnost)
• 2010 – FC Zbrojovka Brno, a.s. (Football Club Zbrojovka Brno, akciová společnost)

Soupiska

Aktuální k 2. března 2024

# Pozice Hráč 1 B Michal Hložánek 3 O Foster Gyamfi 4 O Luděk Pernica 5 O Jiří Hamza 6 O Lukáš Endl 7 Z Ondřej Pachlopník 8 O Zdeněk Toman 9 ú Denis Alijagić 11 Z Adam Fousek 13 Z Jiří Texl 16 Ú Adam Kronus 17 Z Kamso Mara 18 O Denis Granečný

# Pozice Hráč 19 Z Kristoffer Jørgensen 23 O Jakub Šural 24 B Dominik Sváček 25 Z Roman Potočný 26 O Martin Nový 29 Z Tomáš Smejkal 31 Z David Jambor 32 z Jan Hellebrand 35 O Josef Koželuh 37 Ú Jakub Řezníček 53 B Martin Berkovec 92 O Simon Falette

B-tým

Soupiska rezervního týmu, který nastupuje v Divizi D

Aktuální k 2. března 2024

# Pozice Hráč 1 B Ondřej Prodělal 2 O Benjamin Vit 6 Z David Džavonorok 7 Z Oldřich Pragr 8 Z Vojtěch Šmid 9 Ú David Pavlík 10 Z Vladimír Kolečkář 11 Z Filip Hlucháň 12 Z Lukáš Kos

# Pozice Hráč 15 Ú František Kluska 21 O Dominik Peška 23 Z Ota Kohoutek 24 Z Peter Štepanovský O Filip Hajnovič O Lukáš Kříž Z Pavel Kučera Z Martin Černý

Úspěchy v evropských pohárech

• Středoevropský pohár
  • Čtvrtfinále: 1935
• Pohár vítězů pohárů
  • Čtvrtfinále: 1960/61
  • Pozn.: Účast RH Brno, výsledky klubu připadly po sloučení Zbrojovce.
• Veletržní pohár
  • Čtvrtfinále: 1963/64
• Pohár mistrů evropských zemí
  • 2. kolo: 1978/79
  Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=1._FC_Brno
  Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

  ---